1) Mnohdy frustrující pročítání vnitrostranického fóra, hlavní komunikační platformy strany. Přežili jsme celou řadu grafomanů, flamewarů a dalších radostí.
2) Zanedbávání pracovních i školních poviností, rozchody, rozvody a další věci, které nastanou, když se do něčeho člověk vrhne po hlavě.
3) Celou řadu urážek ze strany České protipirátské unie, BSA a spousty náhodných účastníků internetových diskusí. Naše existence je prý srovnatelná s existencí stran: zlodějů, pedofilů, prznitelů malých holčiček a schvalovačů holokaustu (Markéta Prchalová z ČPU pro televizi Nova), či soudruhů, kteří chtějí všechno zadarmo. Ti co o nás mají o něco lepší mínění nás považují za Stranu přátel piva, či novou verzi Balbínovy poetické strany. Navždy už asi budeme Stranou stahovačů.
4) Nemoci ze stresu a přepracování (to se nevyhlo ani Jiřímu Kadeřávkovi), stejně jako dlouhodobý nedostatek spánku.
5) Mnohdy bezútěšné hledání lidí, kteří splní termín, i když za to nedostanou zaplaceno.
6) Opakované rozhořčení z informací, které by mě jinak asi minuly. Třeba to, že zrovna Austrálie bude cenzurovat internet, bych nečekal.
7) Díru do rozpočtu.
Byl to dobrý rok.
P.S. Slíbenou reportáž ze založení Pirátské internacionály napíšu, ale výročí je výročí.
¨